Zeleninový salát

14. června 2014 v 20:42 | Renata Dušková |  Recepty
SUROVINY:

2 rajčata
2 zelené papriky
3/4 salátové okurky
1 jarní cibulka
50 g nivy
2 lžíce olivového oleje
2 lžičky octa
špetka soli


POSTUP PŘÍPRAVY:

Rajčata, okurku, papriky a jarní cibulku nakrájíme na drobné kousky a dáme do misky. Potom si připravíme zálivku: smícháme olivový olej, ocet a sůl a zalijeme s tím zeleninu. Nakonec do misky nastrouháme nivu a salát zamícháme.

Včera jsem dostala chuť na šopský salát, ale v lednici nebyl bakánský sýr. Proto mě napadlo ho nahradit nivou. Je to dobrota, určitě to taky vyzkoušejte. :-)
 

Varieté ( Burlesque)

31. května 2014 v 19:15 | Renata Dušková |  Recenze na filmy
Žánr: Muzikál / Drama / Romantický
USA, 2010, 114 min
Režie: Steve Antin
Hlavní role: Christina Aguilera, Cher...



The Burlesque Lounge má dny své slávy za sebou. Tess, tanečnice v důchodu a majitelka tohoto místa, bojuje, aby udržela chátrající divadlo při životě, čelí všem druhům finančních i uměleckých výzev. Vypadá to, že díky tomu, jak členy herecké společnosti rozptylují jejich osobní problémy a díky hrozbě v podobě nabídky bohatého obchodníka, který chce koupit od Tess tohle místo, se dobré časy z klubu nadobro vytratily. V tu dobu se dramaticky změní život Ali, děvčete z malého města v Iowě. Tess ji najme do Lounge jako servírku a Ali tak unikne prázdné minulosti a rychle se zamiluje do umění varieté. Podpořena novými přáteli, které najde mezi členy divadla, si začíná plnit své sny, že bude stát sama na jevišti. Ale události naberou rychlý spád, když silný hlas Ali způsobí, že se z ní stane hlavní atrakce revue.


RECENZE:

Na tento film jsem se podívala kvůli Christině Aguileře, protože jí mám moc ráda jako zpěvačku a byla jsem zvědavá jak si poradí s herectvím. Myslím, že hraní zvládla celkem dobře ale zpívání jí jde dle mého názoru o něco lépe.
Snímek s naivním, jednoduchým a ohraným dějem, kde maloměstská a opuštěná holka se stane rázem hvězdou, mi připoměl film Divoké kočky, jenž, abych pravdu řekla se mi líbil víc. Sice jsem Varieté dosledovala až do konce, ale musím přiznat, že mě chvílemi nudil. Poněvadž jsem se těšila na romantiku, ve které se občas zaspívá. Jenomže to byl spíš koncert s malými přestávkami a i tím mě to sklamalo. Přestože, dvojice Christina Aguileta a Cam Gigandet se k sobě krásně hodili a při jejich dialogu jsem se občas lehce pousmála.
Navzdory mým výhradám, bych dílo doporučila těm co mají rádi zpěv, tanec, Christinu a Cher. Pro ty co hledají film s dějem pro zasmání to úplně vodné není. Já osobně se na tento výtvor už nekouknu, avšak nelituju jeho zhlédnutí. :-)


TRAILER:


Křesla a gauče (tvarohové řezy)

25. května 2014 v 10:09 | Renata Dušková |  Recepty
SUROVINY:

Těsto:

300 g hladké mouky
200 g cukru
200 g másla
2 vejce
1/2 prášku do pečiva

Náplň:

1/2 kg tvarohzu
200 g cukru
1 1/2 sáčku vanilkového pudinku
2 vejce
1 dl oleje
1/2 l mléka
2 lžíce rumu

POSTUP PŘÍPRAVY:

Ze všech surovin vypracujeme těsto, vyválíme ho na plech a uděláme vyšší okraje. Suroviny na náplň rozšleháme a vlijeme na těsto. Pečeme v trouvě na 180 stupňů cca 40 minut dozlatova (kraje).

Proč křesla a gauče? Protože, když jsme s bratrem byli malí, říkávali jsme té buchtě tak. Už od dětství mám tyto řezy moc ráda a dělám je hodně často :-)


 


Lady

13. května 2014 v 12:40 | Renata Dušková
Proč mám v pozadí blogu psa?
Není to jen tak ledajaký pes, potože je to můj pes. Přesněji moje tříletá fenka Lady. Mám jí už od jejích dvou měsíců a to jen proto, že si mě vybrala. Jak k tomu došlo? Jednoho dne mi taťka ukázal fotku malého štěňátka jezevčíka. Řekl mi, že bylo zamluvené, ale ten člověk ho na poslední chvíli odřekl a zeptal se mě jestli ho nechci. Vlastně se otázal jen tak ze srandy. Mě se štěňátko moc líbilo, proto jsem se chtěla na něj dojet podívat. Ikdyž mě zžírali pochyby se strachem, poněvadž mě jako malou pokousal jezevčík a od té doby jsem se jich bála. Avšak i přeso jsme vyrazili. Když vyšla paní s pejskama, všichni kolem nás pobíhali, jenom Lady stála předemnou a koukala na mě. Po chvíli jsem si Ladynku chovala a už se mě nepustila, ani já jí. Od té doby to je nejdůležitější tvor mého života a součást mě. Miluju jí za to, že mě vždy poslouchá, přivítá, rozumí mi a v těžkých chvílích je mi oporou.

Dovedete si představit svůj život bez sítí?

3. května 2014 v 10:30 | Renata Dušková |  Názory
Myslím si, že Facebook a podobné sítě jsou velmi užitečné, usnadňují kontakt mezi lidmi, umožňují zábavu a zahánějí nudu. Ale i přesto se domnívám, že se bez nich dá žít spokojeně. Na nedostatek času stráveného na sítích ještě nikdo neumřel a jistě neumře. Mě osobně Facebook v mnoha věcech usnadňuje život. Umožňuje mi to kontakt s přáteli, kteří bydlí daleko, a není možná osobní komunikace. Z tohoto důvodu to je úžasný vynález, ale tím určitě nechci naznačit, že jsou tyto sítě bezchybné nebo dokonce zdravé. Naše babičky dědečkové i rodiče neměli v dětství ani mobilní telefon natož Facebook a žili celkem pohodový život. Dřív lidé mezi sebou komunikovali dopisy, vzkazy v láhvi, telegramy ale především osobně. Říkali si vše do očí například to, že se sobě navzájem líbí, nebo naopak nelíbí, ale hlavně se šťouchali osobně a ne kliknutím. Vždy se dá lépe využít čas, než vysedáváním u počítače a klikat na to, co se mi líbí a podobně. Když je teplo, můžeme jít na procházku nebo na ryby, při dešti bychom si mohli přečíst nějakou zajímavou knížku a za sněhu vyrazit bobovat, lyžovat nebo se koulovat. Tím chci říct, že není život jenom za počítačem, ale všude kolem nás. Jestli můžu poradit, tak trávení času na sítích zkraťte na minimum a víc se věnujte osobnímu kontaktu.

Buchta se šlehačkou a ovocem

2. května 2014 v 21:19 | Renata Dušková |  Recepty
SUROVINY:

  • 2 hrnky polohrubé mouky
  • 1 hrnek moučkového cukru
  • 3 vejce
  • 1 smetana ke šlehání
  • 1 prášek do pečiva
  • ovoce podle potřeby
  • tuk na vymazání
  • hrubá mouky na vysypání

POSTUP PŘÍPRAVY:

Vejce ušleháme s cukrem, přisypeme mouku s práškem do pečiva, přilijeme šlehačku. Všechno vyšleháme a vlijeme na předem vymazaný a vysypaný plech. Poklademe ovocem podle potřeby. Pečeme v troubě na 180 stupňů cca 20 minut dozlatova.

Buchtu jsem dělala s borůvkami a byla výborná, jen se po ní zaprášilo. :-)

Šlehačková bublanina s ovocem

Jaká by škola měla být (jak by se měla změnit), aby Vás bavila?

25. dubna 2014 v 23:33 | Renata Dušková |  Názory
Myslím, že by každý vyjmenoval tisíce věcí. Někdo by si přál školu bez matematiky, jiný bez cizích jazyků a podobně. I já bych toho pravděpodobně napsala spoustu, kdybych se nad touto otázkou více nezamyslela. Ale já jsem to udělala.
Troufám si tvrdit, že škola není od toho, aby nás bavila, nýbrž aby nás něco naučila. Nikdo se nedokáže zavděčit každému, bohužel to neumí ani kantoři a také ne škola. Nejde to, mnozí mají odlišné názory, přání, požadavky a potřeby. Důležité je, abychom měli motivaci ke studiu, toleranci k učitelům i ostatním spolužákům, ať už máme náladu dobrou, či špatnou. Podstatné také je, najít si na věcech, co nás nebaví, něco zábavného, i když to není vždy snadné. Musíme se smířit s tím, že školu za žádnou cenu nezměníme, ale co půjde opravit, je náš přístup k ní. A jaký by měl přístup ke škole být? Samozřejmě pozitivní. Nic nezískáme vymýšlením samých negativních připomínek, či nespoluprací s učiteli.
Nakonec bych Vám dala jednu radu. Ať už je vaše škola zábavná, nebo nikoli, tak pilně studujte a malichernostmi se nezabývejte. Život je zkrátka boj a nikdy to nebude jinak.

Návrh (The Proposal)

22. dubna 2014 v 20:25 | Renata Dušková |  Recenze na filmy
USA, 2009, 103 min
Žánr: Komedie / Romantický
Režie: Anne Fletcher
Hlavní role: Sandra Bullock, Ryan Reynolds...



Když vlivná knižní redaktorka Margaret (Sandra Bullock) čelí vidině deportace do své rodné Kanady, nedá bystré ženě příliš práce, aby si rychle vymyslela, že je ve skutečnosti zasnoubená se svým nic netušícím asistentem Andrewem (Ryan Reynolds), kterého celé roky ponižovala. Ten souhlasí, že se na jejím divadle bude podílet, ale s několika podmínkami. Podivný pár se vydává na Aljašku za jeho rodinou (Mary Steenburgen, Craig T. Nelson, Betty White) a městské děvče, které je zvyklé mít vše pod kontrolou, zjišťuje, že z jedné prekérní situace padá hned do další. Protože svatba je co nevidět a imigrační úředník jim je na stopě, rozhodnou se Margaret a Andrew s jistým váháním i přes nejistý výsledek v celé šarádě pokračovat až do konce.


RECENZE:

Poté co jsem na tuto komedii viděla poprvé ukázky v televizi, tak abych pravdu řekla moc mě nezaujala. Však po jejím zhlédnutí si nedokážu vysvětlit proč tomu tak bylo.
Smála jsem se od začátku do konce jak už dlouho ne. Myslím, že mě na poprvé neupoutala kvůli hlavní postavě Ryanovi Reynoldsovi, který není zrovna můj oblíbeny. K mému údivu mě překvapil, protože svou roli zahrál báječně.
Jak je možné, že jsem se vůbec na tento snímek podívala? Vlastně úplnou náhodou, když jsem přišla za rodičema do obýváku, kde zrovna začínal. Já se zadívala a nelituju toho.
Co povědět k ději?
Jakmile to začne, je už divákovi znám konec, ale u romantických komedií to není nic neobvyklého. Nebo snad ano? Námět také není žádná novinka, ani něco výjmečného. Avšak tento film má dobré spracování i bravurní herecké výkony. Pro uvolnění, zpříjemnění třeba nedělního odpoledne, či zasmání je ideální. Určitě bych se na něj koukla znova. Můžu jenom doporučit. :-)

Chvilková nerozvážnost

21. dubna 2014 v 19:43 | Renata Dušková |  Povídky
Měl to být den, jako každý jiný, ale nás poznamenal na celý život. Venku silně pršelo a schylovalo se i k bleskům, nýbrž nám (mně, Zdeňkovi a Martě) nemohlo zkazit náladu ani nepěkné počasí. Chystali jsme se totiž na divadelní představení, v kterém hrál náš oblíbený herec. Divadlo bylo ve vedlejším městě, kam naši trojku, měl dovést Zdeňkův otec.
V okamžiku, když Marta přicházela za mnou a Zdeňkem na smluvené místo, Zdeňkovi zavolal jeho otec. V telefonátu se dozvěděl, že nás nemůže do divadla dopravit kvůli pracovním povinnostem. Všichni jsme byli hodně zklamaní, až po chvíli Marta dostala nápad. Chtěla nás na představení dovést matčiným autem. Mně se Zdeňkem se tento nápad příliš nezamlouval, protože Marta nemá řidičský průkaz. Po momentu váhání jsme s tím nakonec souhlasili a do půl hodiny vyrazili.
Silnice byla kluzká, proto Zdeněk napomenul Martu, aby jela pomaleji. Jenomže Marta nedbala na jeho prosbu, tak místo zpomalení ještě více zrychlila. Za okamžik auto začalo klouzat a stávalo se více a více neovladatelným. Marta ztratila kontrolu nad vozem a vzápětí jen uviděla záblesk světel proti jedoucího auta, potom jsme najednou ucítili velký náraz. Po dvou dnech jsem se probudila v nemocnici se zlomenou rukou, otřesem mozku a pár škrábanci. Hned ten den za mnou přišla Marta, jenž měla z nehody pouze modřiny. Pověděla mi, že nám zachránila život řidička protijedoucího automobilu, která po krátkém šoku zavolala na linku 112. Do několika minut přijela záchranná služba, aby mě i Martu odvezla do nemocnice. Bohužel Zdeněk svým zraněním na místě podlehl, proto musel být přivolán pohřební vůz. Dále dorazili hasiči, z důvodu zajištění automobilu. A na konec se dostavili policisté, kteří to až do téhle doby stále vyšetřují.
Po dvou měsících sedíme s Martou u Zdeňkova hrobu a přemýšlíme, zda se tomu dalo nějak předejít. Možná bylo znamení špatné počasí nebo pracovní povinnosti Zdeňkova otce. Snad to byla jenom náhoda či osud? Nikdo neví, ale co s jistotou víme, že už to nikdy nebude jako dřív a nikdo nám už našeho Zdeňka nevrátí. Jsme ponaučeny na celý život, nýbrž už je pozdě.

Úvodní článek

21. dubna 2014 v 18:02
Ahoj všichni,
založit si tento blog byl pro mě domácí úkol, ale také výzva! Nebude to blog s jedním určitým námětem, nýbrž se tu objeví vše co mě napadne a jistým zbůsobem zaujme. Už předem Vám můžu prozradit, že nebude nouze o mé názory na různá témata, nějakou tu povídku, nebo recept.
Doufám, že Vás můj blog upoutá a budete se k němu rádi vracet. Usmívající se

Renata Dušková

Kam dál